Příběhy z džungle jsem měla možnost číst už při jejich vzniku. Zuzka mi je posílala kapitolu po kapitole a já se vždy nemohla dočkat pokračování. Je to pro mě neskutečně poutavě napsané. Těšila jsem se, co tam bude, jak to bude pokračovat, co se zase nového dozvím, proto jsem ji občas doslova uháněla, zda už nemá pokračování. Je velmi zajímavé, co vše Zuzka zažila, její pohled na život v džungli, na lidi, kteří tam žijí. Líbí se mi, že je to napsané z jejího pohledu, ale zároveň popisuje i pohled těch kteří tam žijí. Je to jednak hodně osobní, píše tam o sobě a jak různé situace prožívala. Ale zároveň popisuje mnoho zajímavostí, které člověk nezná – od monitoringu kajmanů přes život papoušků až po nativos – místní etnika. Jsou tam naučné věci, fakta i tradice. Člověk se dozví, jak se žije v džungli i ve městě v džungli. Kdybych to četla a v životě nebyla v Peru, chtěla bych hned jet přesně na to samé místo, kde se toto odehrává. 🙂 Ještě se mi líbí otevřený závěr, těším se na pokračování, i když nevím, zda nějaké bude. Ale třeba? (nechci prozrazovat…).

Lucia Piptova de NinaSlovenka žijící v Peru

Mám moc ráda příběhy, takže už jenom stručný popis Příběhů z džungle mě nadchnul. I když jsem si ke čtení vybrala nejnemožnější dobu, nemohla jsem si pomoct a potřebovala jsem číst. Tady přichází má jediná výtka. Je to krátké. Potřebovala bych párset stránkovou trilogii minimálně, z dvouletého pobytu na to musí být materiálu až až. 🙂 Je to opravdu ze života, bez příkras a na rovinu. Některé věci mě lehce šokovaly, ale život není jen růžový a tady je to napsáno napřímo, ať se mi to líbí, nebo ne. A je to super. Plné zajímavostí. Neumím si představit jen tak sedět sama v noci v džungli. Měla bych pocit, že mě něco musí sežrat, natož prostě jen tak jít stezkou pár kilásků zpátky do lodge. Knížka ukazuje lidi, zemi a jinou kulturu bez růžových klapek na očích, bez nějakých serepetiček a blýskátek okolo. Je to pro mně přístupnější, reálnější. Taky jsem se dozvěděla spoustu zajímavostí, třeba že na Vánoce tam jet nechci. 😀 Odkaz na mravence je perfektní, s nadšením jsem přečetla pár stránek navíc.

Markéta Sloka Malby s duší

Zuzku a její Cestujeme po Peru sleduji již delší dobu. Očekávala jsem tedy pořádnou dávku zajímavostí, ale příběhy z džungle mě naprosto pohltily svojí autentičností, životem bez příkras, avšak s humorem jejím vlastním .) Bioložka, která se zamilovala do amazonské džungle, i přestože původně snila o Africe a v Peru se jako dobrovolnice ocitla tak nějak náhodou .) Díky tomu však teď máme jedinečnou možnost zažít (z bezpečí domova 🙂 ) její strhující příběhy z několikaletého pobytu. Příběhy veselé, ale i děsivé, při kterých mi naskakovala husí kůže, nebo naopak probudily moji zvědavost o jejich tradice, fiesty. Příběhy, které ve mně zasely malého červíčka se do Peru jednou vydat (samozřejmě se Zuzkou jako průvodkyní na jedné z cest, které pořádá). Zatím se budu vracet k této knížce, kterou vřele doporučuji, ať už plánujete cestu do Peru či ne, nebo máte-li rádi cestopisy, od kterých oko neodtrhnete.

Anna Mio Digi.Anna.Art

Příběhy z džungle jsem musela přečíst za jednu noc, ačkoliv to mělo původně být jen krátké čtení před spaním. Zuzka poutavě popisuje svá dobrodružství v amazonské divočině, která jsou plná nevšedních zážitků a příběhů, od kterých se člověk nemůže odtrhnout. Knížka zároveň dává zblízka nahlédnout do života Peruánců, jejich životů, prostředí a kultury, za kterou bych chtěla určitě znovu vycestovat a poznat vše, co jsem ještě nestihla.

Pavlína Ráslovámetodik vzdělávacích projektů