„Přece když se to dováží z Jižní Ameriky, nemůže to být ekologické?“ slýchám občas. I mně to v počátku spuštění e-shopu trochu strašilo. Protože doprava a uhlíková stopa, sama nejraději podporuji lokální výrobu, místní zemědělce či drobné lokální podnikatele.

Ale lokální výroba není totéž co původ materiálu. Ten často oběhne půlku zeměkoule, než se dostane k místní švadleně. Takže materiál na bavlněné tričko, které máte na sobě, mohl procestovat tři kontinenty, než dorazil do lokální šicí dílny. Na rozdíl od svetru z alpaky, který docestoval pouze z Peru, kde alpaka žije a kde byla přímo zpracována.

Průměrné džíny, resp. suroviny pro jejich zhotovení, urazí asi 19 tisíc kilometrů, než se dostanou do maloobchodní sítě. V modelovém příkladě putuje bavlna z Kazachstánu na zpracování do Turecka, odtud na Tchajwan, kde se tká, pak do Francie, kde se barví, odtud je poslána na potisk do Číny. Z látky se džíny ušijí v Bulharsku. Zdroj: Oděvy v souvislostech. 

Materiál necestuje přes několik kontinentů ke zpracování. Alpaky se chovají v Peru (nejvíce v oblasti Altiplana), kde jednou za rok dochází ke stříhání vlny. Většinou v oblasti Juliacy nebo v okolí Limy je pak vlna čištěna a dále zpracována. Přízi pak kupují pletaři (v okolí Juliacy, Cuzca a Arequipy), kteří z nich upletou konkrétní výrobky. Většinou to probíhá v menších (rodinných) pletacích dílnách jako na videoukázce níže.

Vlákno neobsahuje lanolin ani jiné oleje, nejsou proto potřeba chemické prostředky na její zpracování. Menší je i spotřeba vody a energií na výrobu jednoho svetru. Toto je třeba velký problém u bavlny, na jejíž produkci se spotřebuje asi 20 % světové spotřeby pesticidů, ohromné množství vody a chemikálií na barvení a bělení.

Vlna z alpaky má až 22 barevných odstínů, od černé přes odstíny šedé po hnědou, béžovou až bílou. V mnoha případech tak není nutné žádné barvení.  Některé výrobky, které beru přímo od komunit, jsou navíc barvené pouze přírodními barvivy.

Ze střihu jedné alpaky lze vyrobit 4-5 svetrů, oproti tomu na výrobu jednoho svetru z kašmíru je třeba 4 koz.

Naprostá většina alpak je chována volně v jejich přirozeném prostředí v oblastech Altiplana, v přirozeném prostředí jejich lamích předků, kde spásají porost, jako vidíte na fotografiích. Nepoužívají se zde praktiky jako krvavý mulesing u merino ovcí v Austrálii, nebo překrmování a chemické doplňky výživy u mláďat.

Nedochází také k nadměrnému spásání ploch jako u ovcí nebo koz v některých oblastech (Čína, Mongolsko). Alpaka svými měkkými a širokými kopyty nenarušují povrch.

Alpaky jsou navíc nenáročná zvířata s efektivním trávením, které spotřebují méně vody i pastvy oproti jiným.

Oblečení z alpaky vám vydrží mnoho let. První kousky mám z let 2008-2009 a stále perfektně drží. Alpaka narozdíl od syntetiky nepotřebuje často prát, vlákno nezachytává tolik prach a špínu, mnohdy ho stačí jen vyvěsit a vyvětrat. A na sklonku svého života je jako přírodní materiál plně rozložitelný a kompostovatelný.

Naprostá většina výrobků na e-shopu vzniká v malých pletacích dílnách jako na obrázku či videu výše. Některé rukavice, čelenky, čepice jsou ručně pletené na ostrově Taquile na jezeře Titicaca.
Tkané výrobky beru přímo od konkrétních rodin (z horské komunity Parobamba), kde podporuji zachování tradiční ručního způsobu tkaní i místní rodiny a platím jim férovou cenu za jejich výrobu.