Huaraz a nejlepší treky v okolí

Článek sepsal Honza Špička, který se už několik měsíců pohybuje v peruánských horách v Huarazu. Společně s manželkou Alenou sdílejí svoje zážitky na facebooku Spicouni jdou do světa nebo instagramu a jejich fotky i cestování v covidovém Peru mě baví.

Honza se v lednu 2020 přestěhoval s manželkou do Limy, protože zde dostala nabídku práce. Honza pracuje jako vědecko-výzkumný pracovník v oblasti automotive safety (99% času na počítači) a v práci mu umožnili home office v Limě. Má rád lezení, horolezení, lyže a přírodu a tak se většina jeho aktivit v Peru točí kolem jeho koníčků. :-)

Kdy Huaraz navštívit?

Ideální čas na treky v okolí Huarazu je období sucha od května do září/října. V Huarazu je počasí trochu otočené například oproti Limě. Léto (prosinec – březen)  je zde ve znamení období dešťů. Není to tedy ideální čas pro návštěvu hor. Neznamená déšť 24 hodin denně, ale déšť skoro každý den odpoledne a nebezpečí sesuvů půdy. Čím více se blížíme podzimu (v ČR jaru), tím později déšť začíná.

V horách to znamená hodně sněhu, nesjízdné cesty (které se ovšem pro našince zdají nesjízdné celý rok), možná i chladné počasí a méně sluníčka. Naopak limská zima (české léto) je v Huarazu a v horách obecně ve znamení suchého období, minima srážek, sluníčka a modré oblohy skoro každý den.

Bohužel jev El-Niño s klimatem v Peru trošku zahýbal, takže se zde letos objevují mraky a srážky. I tak je období květen až září nejvhodnějším obdobím pro horské aktivity. Po domluvě v práci a se ženou, jsem se rozhodl strávit letošní sezonu právě zde. Přes týden pracovat a všechen volný čas věnovat horám.

Jak se dostat do Huarazu?

Z Limy (ale i z jiných měst) sem jezdí množství autobusů několikrát denně. Lze si vybrat mezi levnější či dražší variantou, cestou na noc, přes den atd. Cesta z Limy trvá cca 8 hodin. My jsme volili dražší autobusy, jedoucí na noc. Mají velmi pohodlné polohovatelné sedačky, a když se člověku podaří usnout, přijede ráno relativně svěží.

Pozor však, autobusy bývají velmi klimatizované, takže deka nebo spacák přijde k duhu. Ceny autobusů se pohybují od 30 do 120 solů. Se zavazadlem není problém, ale některé společností vyžadují doplatek při váze zavazadla vyšší jak 20 kg.

Z kvalitnějších autobusů sem jezdí např. společnost Cruz del Sur, kompletní přehled většiny autobusů najdete na portálu redbus.pe.

Horské město Huaraz

Huaraz je horské město umístěné do údolí řeky, mezi Bílými a Černými Kordillerami (Cordillera Blanca a Negra). Nachází se ve výšce cca 3000 m.n.m a je třeba počítat s vlivem této výšky na organismus. Rozhodně bych na prvních pár dní doporučil odpočinkové aktivity, nehrát si na hrdinu a hned první den běžet do hor. Opravdu se to nevyplatí.

Město samo o sobě není moc hezké, a kdo by čekal horské město typu Chamonix, Zermat nebo Špindl, může být zklamaný. Horská atmosféra je cítit hlavně díky výhledům na horské velikány a přítomnosti cestovních  agentur (v centru snad na každém rohu). Obecně lze říci, že centrum města je více turistické  (restaurace, cestovní agentury, outdoor obchody, hotely a hostely) a je relativně čisté a upravené. Stačí však vyjet mimo centrum a je to klasické peruánské město (nedostavěné baráky bez omítky, odpad všude, psi a prasata na ulici…). Ovšem na druhou stanu, čím dále od centra, tím levněji. 

Ubytování v Huarazu

V Huarazu lze najít snad všechny varianty ubytování (hotel, hostel, AirBnB, privaty…). Záleží tedy na preferenci a budgetu každého. Booking tady moc nefrčí, lepší je najít si přímo dané místo a napsat/zavolat. Pokud člověk přijede na blind, není úplně problém něco sehnat. Ceny se odvíjí od toho, kde bydlíte.

Já osobně jsem byl pár dní v hostelu, kde jsem platil 10 solů na den (1 sol = 5,5 Kč; velmi levné, milí lidé avšak čistota zde velmi vázla). Pro zbytek sezony jsem bydlel v hostelu, kde za samostatný pokoj s koupelnou (kuchyň je společná na střeše) platím 450 solů na měsíc. Tato cena však není běžná (probíhá zde rekonstrukce, takže trošku ztížené podmínky). Kamarádi z USA bydleli v bytě přes AirBnB (tři postele, terasa, kuchyň…) za cca 400 USD na měsíc a kamarádi z Mexika platí za jeden malý útulný pokoj trošku mimo centrum 400 solů.

Kde se v Huarazu najíst

Pro mě osobně je největší kouzlo a výhoda Huarazu v tzv. street marketech. Je to část města hned u centra, kde koupíte čerstvé ovoce, zeleninu, sýry, chleba, luštěniny (tolik druhů, že u většiny nemáte tušení co to je), maso, sušené ovoce… To vše za super ceny.

Dostupnost a ceny ovoce a zeleniny se odvíjí od sezony. Zimní měsíce jsou sezona jahod, mandarinek, dýní, avokád, banánů. Maso zde lze koupit také. Vše vypadá čerstvě a dobře. Na chlaďáky a mrazáky zde však zapomeňte. Hlavní surovinou je zde kuře, ale koupíte i vepřové, hovězí, morče, skopové. Osobně jsem maso moc nekupoval a jedl ho jen v rámci restaurací.

Za to sýry, to je paráda. Kilový kotouč sýra (různé typy, různé fáze zralosti) za cca 20-25S. Prodavačky rádi poradí, který sýr je zralý (maduro) a vhodný k okamžité konzumaci či do lednice, nebo který vydrží a tudíž se hodí do hor.

Výběr restaurací je zde velmi široký a vybere si snad každý: pizza, pasta, ryby, chifa (peruánské čínské restaurace), evropské restaurace či, fast foody. Velké oblibě se zde těší polední menu restaurace, které jsou otevřené cca od 11 do 3. Menu vždy obsahuje polévku, či salát, pití a jedno z denních jídel. Občas i dezert. Ceny menu se pohybují od 5 do 15 solů. S tím je také spojena kvalita jídla. Dobré znamení je přítomnost místních. Za mě bych řekl, že spodní hranice menu je cca 8 solů. Levnější menu může být trošku risk, ale nemusí.  Na venkovních trzích kromě jídla koupíte také oblečení, nádobí, boty, živá zvířata. V podstatě skoro vše, co vás napadne.

Co dělat v Huarazu

Jak jsem již psal, Huaraz není úplně hezké město, takže představa, že strávíte dva dny nějakým sightseeing je dost lichá. Kromě náměstí zde není opravdu moc co vidět. První den po příjezdu rozhodně doporučuji klid a pohodu. Ideální program tedy může být náměstí, street market, nějaký dobrý oběd či káva a zákusek a večer zajít na pivo.

Pivo mají obecně lahvové, ale najde se i několik restaurací, kde mají lokální pivo (cerveza artesanal). Jedna taková je například Trivio (nachází se na malém náměstíčku, kde se koncentruje většina „gringo“ restaurací). Dříve či později, vás tam život zde zavede zcela sám. Po pár dnech strávených v Huarazu se lze vypravit na nějaký jednodušší trek a zkusit, co s naším tělem udělá výška a pohyb v ní.

Agentury ve městě nabízejí ve směs stejné túry, za podobné peníze. Osobně nejsem fanouškem agentur a tour s průvodcem, avšak jsou túry, kde se agentura vyplatí. Všechny tour jsou samozřejmě udělat na vlastní pěst (pokud má člověk nějaké zkušenosti), avšak doprava za pomocí taxi nebo hromadné dopravy (collectiva) se může dostat na stejnou, či vyšší částku, než je celá tour. Navíc agenturní autobusy vás vyzvednou u hotelu, zastaví na snídani, poradí a večer vás zase vyhodí u dveří hotelu.

Výlety a treky v okolí Huarazu

Laguna Churup

Laguna pod stejnojmenným vrcholem nedaleko od Huarazu je ideální výlet na otestování vaší fyzické připravenosti. Laguna je ve výšce cca 4500 m.n.m a cesta k ní trvá cca 2-3 hodiny. Pro tento výlet bych agenturu nebral. Výchozí bod (osada Pitec) je snadno dostupná taxíkem. Cena by měla být tuším kolem 100 solů, což při více lidech vyjde lépe jak agentura.

Cesta z Pitecu je velmi jasná a dobře značená. Jediná komplikace je závěrečný výšvih, kde je cca 30 m lezení po řetězech. Cesta dolu se nemusí jít po řetězech, ale lze jít okolo a napojit se pod nimi. Tudy lze samozřejmě jít i nahoru.

Laguny Llanganuco

Tyto dvě laguny jsou umístěné mezi dvě dominanty pohoří: Huascaran a Huandoy. Pro našince je toto místo nechvalně známé, jelikož právě zde tábořila 1. československá expedice, kterou bohužel celou pohřbila lavina sněhu, kamení a ledu, která v 31. 5. 1970  spadla ze severního Huascaránu jako následek zemětřesení o síle 7-9 stupňů. Toto byl však jen zlomen laviny. Její hlavní masa směřovala do údolí a zcela pohřbila několik měst a zabila cca 70 000 lidí.

Od této události zůstaly osudy Peru a ČR velmi úzce a přátelsky spjaty. Mezi lagunami se nachází památník československých horolezců a této smutné události. Toto pietní místo není zcela známé, avšak doporučuji ho navštívit. K jezerům se dělají agenturní výlety, případně se sem lze dostat pomocí autobusů. Z Huarazu collectivem do města Yungay (cca 10 solů) a odtud další collectivo či taxi nahoru. Collectivo stojí cca 20-30 solů, taxi 100-200 solů, ale lze domluvit i zpáteční cesta.

Laguny se nacházejí v národním parku, je třeba počítat s platbou vstupu. Existují různé tarify, pro cizince, pro místní, jeden den, více dní či měsíc. Pokud plánujete více akcí v parku, měsíční vstup se určitě vyplatí.

Laguna 69

Asi nejznámější laguna se známými fotkami na sociálních sítích. Výchozím místem je osada Cebollapampa, nacházející se několik kilometrů nad lagunami Llanganuco. Celou cestu lze absolvovat obdobně, avšak pro tento výlet bych doporučil agenturu. Cena se pohybuje pod hranicí 100 solů a je to prostě pohodlné.

Cesta ze Cebollapampy jde údolím nahoru až pod závěrečnou pasáž, kde se serpentýnami stoupá nahoru k azurově modré laguně, skryté pod majestátným štírem Chacraraju. Cesta není technicky těžká, avšak je třeba počítat s nerovným terénem, nemožností nákupu svačiny a vody a celodenním výletem. K laguně se jde cca 3-4 hodiny, dolů o něco méně.

Laguna Paron

Jedná se opět o jednu z klasických tour nabízenou snad všemi agenturami. Její výhoda nebo také nevýhoda je, že se autem dostanete přímo k laguně. To je samozřejmě znát na frekventovanosti a počtu turistů.

K laguně se lze dostat taxíkem z Carazu (do Carazu collectivem z Huarazu), avšak tour za 60 solů je pohodlnější volba a cenově se po vlastní ose nedostanete o moc níž. U laguny je možné se občerstvit, dojít si na vyhlídku, projet se la lodičce či kajaku po laguně. Za mě je tato laguna asi jedna z nejhezčích a na nejhezčím místě. Je ovšem třeba poodejít kousek dál.

Kus za lagunou Paron leží další laguna Artesoncocha. Odtud se Vám již nabídne výhled na krásné hory okolo, včetně kouzelné pyramidy Artesonraju,  známé z loga Paramount picture. Trek k této laguně však nelze stihnout v rámci tour, kdy máte na aktivity u laguny cca 2-3 hodiny.

Zajímavá varianta může být trek k laguně, zde přespat a další den zpět do Huarazu. Sehnat dopravu zpět přímo od laguny nebývá velký problém. Tento trek již ovšem vyžaduje jisté zkušenosti, věci na kempování a hlavně kvalitní obuv. Cesta k laguně Artesoncocha je dlouhá cca 6 km a počítejte s 2-3 hodinami. Výhledy jsou však úžasné.

Laguna Mullaca

Tato tour není v běžné nabídce agentur, ale jsem si jistý, že se lze domluvit. Případně taxi. Výchozí bod je v podstatě v Huarazu, resp. v přilehlých vesnicích. Cesta jde mírně vzhůru až k laguně Radian. Kam se mimochodem dělají tour, ale je to jen louže na louce. Odtud stoupáme prudce vzhůru až k laguně Mullaca, ležící u paty ledovce vrcholu Vallunaraju, ve výšce asi 4500 m.n.m. Tento trek je již náročnější, hlavně kvůli délce. Celá cesta je přes 25 km a více jak 1000 vm. Avšak výhledy za to stojí. Doporučil bych po patřičné aklimatizaci.

Ledovec Pastoruri

Zde jsem osobně nebyl, avšak pokud chce člověk vidět ledovec z blízka, za cenu krátkého výletu a krátké cesty autem, Pastoruri je ideální místo. Zhruba dvě hodiny z Huarazu (opět národní park a platba vstupu) a poté půl hodiny až hodiny pěšky k patě ledovce. Určitě bych volil agenturu. Collectiva sem nejezdí a taxi bude jistě dražší.

Starobylé město Chavín

Zbytky starobylého města, nacházející se na druhé straně Kordiller, cca 2-3 hodiny autem. Ideální výlet pro odpočinkový den, nebo jeden z prvních dní v Huarazu. Autem přijedete až k bráně města a prohlídka zabere kolem jedné hodiny. Opět bych volil agenturu.

Město Yungay

Toto město bylo zcela zničené lavinou v roce 1970. Z původního města se dochoval jen hřbitov se sochou Ježíše, zvané Campo Santo. Toto určitě stojí za návštěvu. Prohlídka trvá cca půl hodiny a atmosféra zde je velmi silná. Yungay má hezké náměstí (kostel, restaurace, palmy a výhled na Huascaran). V Yungay je také hostel, který vede mama Rusula. Velmi oblíbené místo pro Čechy. Mama umí trochu česky a Čechy má velmi ráda.

Los Olivos

Los Olivos je oblast skalek a skalního lezení přímo v Huarazu. Zahrnuje cca 40 cest, dobře odjištěných ve kvalitní skále. Pokud vás láká zkusit si lezení, toto je ideální místo. Většina agentur nabízí kurz lezení právě zde. Kromě zážitku z lezení vás odmění krásným výhledem na město a vrcholy nad ním. Pokud máte s lezením zkušenosti, můžete jít sami. Platí se zde 10 solů vstup a případně 1 sol za použití záchodu.

Vícedenní treky

V okolí Huarazu jsou v horách celkem 4 horské chaty (refugia). Na každou z nich se dá dojít za jeden den, avšak jít nahoru a dolů  za jeden den nemá moc význam. Mnohem lepší je, zůstat zde, užít si výhledy, horské prostředí a dobré jídlo. Ceny jsou všude stejné a letos je to 45 solů za přespání a 115 solů za noc s polopenzí. Což je cena, ve srovnání s Alpami, krásná. Na chatách je sprcha, někdy teplá, někdy studená, postele s dekami (stačí tedy tenký spacák či vložka). Avšak pozor, bývá zde zima.

Refugio Peru

Refugio Peru se nachází mezi vrcholy Huandoy a Pisco, ve výšce 4650 m.n.m. Kromě úžasných výhledů na okolní kopce, máte jak na dlani oba Huascarány. Výchozí místo je Cebollapampa (stejně jako pro Lagunu 69). Cesta na refugio trvá cca 4-5 hodin. Po přespání se lze vrátit dolů stejnou cestou, nebo přejít malý hřebínek (asi 300 vm) a po 2-3 hodinách přijít k Laguně 69 a po klasické cestě se vrátit do údolí. Velmi krásný trek. S agenturami se lze domluvit i na jedné cestě a další den na místě sehnat další a dojet zpět. Případně collectivo nebo taxi.

Refugio Huascarán

Toto refugio se nachází na úpatí Huascaránu ve výšce 4630 m.n.m. Je to výchozí bod pro horolezce směřující normálkou na tuto dominantu. Avšak i samotný trek sem a další den dolů je zážitek. Výchozí bod je vesnice Musho ve výšce 3000 m.n.m. Samotná cesta na refugio je více jak 15 km dlouhá s převýšením přes 1700 vm.

Agentury toto běžně nenabízí, takže ideálně taxi do Musha a rovnou si domluvit další den cestu zpět. Z refugia je to asi 2 hodiny chůze v těžším morénovém terénu k patě ledovce, což může být hezký zážitek a lze ho absolvovat ráno před sestupem do údolí. Nebo si dát na chatě dvě noci a tento výlet udělat více na pohodu.

Refugio Ishinca

Výchozí místem je vesnice Pashpa, kam se lze dostat asi jen taxíkem, cca 100-150 solů. Odtud nás čeká krásný hike, zhruba 15 km a něco přes 1000 vm až na refugio ve výšce 4300 m.n.m. Cesta není moc náročná, stále do kopce, ale stále zvolna. Chata je umístěna pod vrchem Tocclaraju (6032 m.n.m)  a vrchem Urus (5495 m.n.m) a údolím stoupajícím na Ischinku (5530 m.n.n). Asi hodinu chůze nad chatou je laguna Toccla, odkud je krásný výhled na všechny kopce, včetně majestátné Ranrapalcy. Ischinka a Urus patří k jednodušším vrcholům, avšak pro cestu nahoru doporučuji služby služby guida nebo mít zkušenosti s horským lezením (bez lana, cepínů, maček a pohybu na ledovci se zde neobejdete).

Trek Santa Cruz

Jedná se 3-4 denní trek, který jde v podstatě srdcem Bílých Kordiller. Trek je dlouhý něco přes 50 km. Výchozím bodem je vesnice Vaqueria a cílovým místem je Cashapampa. Trek lze absolvovat v opačném směru. Mně přišel lepší standardní směr, ale je to na vkusu každého. Tento směr vás odmění nižším celkovým převýšením a kratší cestu autem na konci treku. Přesto je třeba počítat s převýšením kolem 2000 vm a zdoláním sedla ve výšce 4700 m.n.m.

Trek je samozřejmě v nabídce agentur, které nabízejí možnost guida a osla pro transport věcí. My jsme šli sami, směrem z Vaquerie. Sem se lze dostat collectivem z Yungaye, přes Cebollapampu vystoupáte do 4700 m n.m sedla a pak sjedete dolu do vesnice v 3700 m n.m, odkud začíná trek. Nebo taxi.  Ve vesnici lze dokoupit základní potraviny. Tím ale možnost nákupu končí.

První den treku vás vede zeleným údolím vzhůru až do zmíněného sedla. Ideální místo pro spaní jsou zelené plácky cca 5-10 km před sedlem, kdy cesta kopíruje říčku (zdroj vody). Druhý den se člověk přehoupne přes sedlo a začne klesat. Odměnou mu jsou výhledy na Artesonraju (Paramount picture horu), nedostupné stěny Taulliraju, Quitaraju či známé Alpamayo.

Pozor, pokud však očekáváte známé pohledy na šlehačkové stěny Alpamaya, budete zklamáni, ty jsou z jižní strany, kam trek nevede a dostat se sem, je již jen pro zkušené horolezce. Nicméně to kráse treku nic neubírá.

Druhou noc lze strávit v údolí u řeky, či ještě vystoupat do Alapamayo base campu. Pokud se rozhodnete jít, až sem další den vás čeká asi 23 km dolů až do Cashapampy. Tuto cestu lze samozřejmě rozdělit na dva dny. Toto údolí vás zavede z oblasti sněhu a ledu nahoře, přes morénu, laguny, polopoušť až do lesů vypadajících jak z cesty do pravěku. V Cashapampe je velmi jednoduché sehnat taxi nebo collectivo do města Caraz, či rovnou do Huarazu.

Další možnosti treků v okolí Huarazu

Mezi nejkrásnější treky světa patří prý i trek Huayhuash, ten je pro zájemce dobře popsán v tomto článku.

V okolí Huarazu je velké množství lehčích, těžších či extrémně těžkých hor přesahující výšku 5-6000 m n.m. Jako nejjednodušší  se považuje Nevado Mateo (5180 m.n.m). Tento vrchol lze zvládnout za jeden den. Cesta autem trvá cca 2 hodiny a samotný hike na vrchol a zpět dolů trvá 3-5 hodin. Opět se vyžadují zkušenosti s pohybem na sněhu a ledu.

Většina agentur tento trek nabízí a je to asi ideální varianta. Kromě cesty vám poskytnou i guida a veškeré nutné vybavení. Vzhledem k těmto faktům, je nutno počítat s velkým množství lidí. Většina agentur nabízí také horolezecké výstupy s průvodcem na různé vrcholy, ale o tom až jindy.

Pokud se do Huarázu někdo chystáte, můžete se mi ozvat na honza.spicka@seznam.cz. Jsem schopen dost věcí poradit, mám nějaké kontakty zde, či jsem schopen pomoci s cestou na lehčí kopce.      

Pozn. Zuzka Bartáková: Další tipy k cestám do Peru můžete čerpat ve skupině Cestování po Peru a Jižní Americe.

Pro plánování cesty do Peru můžete využít také praktického průvodce:
e-knihu Jak naplánovat cestu do Peru. 

Plán cesty do Peru

Chystáte se do Peru a chcete čas co nejlépe využít a poznat to nejlepší? Mrkněte se na podrobné plány cest.